Jiří Hradil blog

Že je Sun na prodej, je všeobecně známá informace. Stejně tak i varianta, že Sun bude koupen IBM.

Dopady na některé technologie Sunu v případě, že kupcem bude IBM, mohou být následující:

Servery a zálohovací řešení (HW) - IBM měl poslední rok podíl na trhu serverů 31.4%, největší rival HP 29.5%, zatímco Sun 10.6% (zdroj: The Wall Street Journal: IBM in Talks to Buy Sun in Bid to Add to Web Heft ). IBM by si připsal podíl Sunu na trhu a získal by jednoznačný náskok. Servery by se prodávaly pod značkou IBM, dělit produktovou řadu je zbytečnou investicí do marketingu. Sbohem SunFire a SunStorage, zákazníkům je to jedno, uvnitř je to stejně všechno na jedno brdo.

Aplikační servery - Sun má Glassfish Enterprise Server (dříve Sun Application Server),  postavený na open-source Glassfish Application Server, IBM má WebSphere Application Server (WAS). Tříštit síly jak vývojářů, tak technologie nemá z pohledu IBM smysl. Předpokládám, že IBM se pokusí zákazníky přemigrovat na WAS  a open-source Glassfish ponechá svému osudu. Pokud nebude existovat komerční podpora pro Glassfish, tento server z dlouhodobého pohledu zanikne, protože svěřit jej (pouze) do rukou komunity znamená pomalu jej odsoudit k smrti. Velcí, ani normální zákazníci si Glassfish bez podpory nenaimplementují. Vývojáři, používající Glassfish pro Javu, přemigrují na jiný aplikační server. Pokud se drží standardů, změn by nemělo být moc (až na nějaké ty špeky, viď Dagi ).

Vývojové nástroje - Sun má NetBeans, IBM má mj.  IBM Websphere Studio Application Developer, který jede nad Eclipse. Z mého pohledu nemá NetBeans nic revolučního, co by Eclipse chybělo a domnívám se, že vývoj NetBeans bude pozastaven. Pro vývojáře, kteří používají NetBeans to bude znamenat několik dnů zkoušení jiného IDE, ale dopad na jejich vývoj bude minimální.

Databáze - Sun koupil MySQL a vlastní tak nejpopulárnější open-source databázi na světě, IBM má DB2. Jakkoli může být DB2 vnímána jako “enterprise” databáze, dnešním trendem je za základní software (databáze nevyjímaje) neplatit. MySQL nezanikne, není to soupeř DB2, IBM bude MySQL brát spíše jako “vstupní” databázi pro menší projekty, či firmy, které chtějí ušetřit (a kdo nechce).  A samozřejmě nabídne k MySQL, jak jinak, placenou podporu.

Java (platforma) - nejdůležitější nakonec. IBM má svou Javu, IBM Developer Kit, který prochází TCK a je tak ověřeno, že splňuje specifikace JSR, tedy měla by to být plnohodnotná, kompatibilní Java. Javu od IBM jsem nikdy nezkoušel, držel jsem se vždy Javy od Sunu, takže praktické zkušenosti rád přenechám zasvěcenějším. V budoucnu tak bude jen jedna Java a pár další, naprosto nevýrazných a nepoužívaných komunitních implementací. Udržovat a rozšiřovat jazyk a platformu, jako je Java, která je snad jediným konkurentem Microsoftích technologií, si může dovolit jen velká společnost a IBM by se toho mohla ujmout dobře.

O Javu jako platformu strach nemám. Tato technologie je natolik používaná a zaběhnutá, že její pád je v krátkodobém a střednědobém období nepravděpodobný. Alternativ k Javě moc není, napadá mě Microsoftí .NET Framework, případně multiplatformní Mono. Hromadný přepis již existujícího Java software je nemožný, existující projekty musí minimálně dožít a ty nové se stejně staví v aktuálních technologiích. A tam už je jedno, jestli je to Java verze 1.6,  1.7 nebo třeba .NET, či jiný, lesklejší a radostnější jazyk.

Bez marketingu nemůže existovat žádný produkt, softwarový nevyjímaje. Jednou z velmi efektivních a dnes používaných forem marketingu je word of mouth, čili “šeptanda”.

Placená reklama je drahá a krátkodobá.  Lepší je mít produkt tak vyčnívající z řady, že si na něj reference předají uživatelé sami. Kromě vlastní zkušenosti neexistuje důvěryhodnější zdroj, než spokojený kamarád, který software doporučil. Třeba Google, v době uvedení služby Gmail, šokoval velikostí schránky 1 GB a také systémem pozvánek, kterých bylo omezené množství. Google si tak otestoval postupné škálování celého systému a zároveň vzbudil u uživatelů, vlastnících účet, dojem exkluzivity. O Gmailu se hodně mluvilo, sám jsem o něm v počátcích psal. Samotné datum uvedení - 1.4.2004, tedy na apríla, je dalším výborným tahem, který zajistil, že byl Gmail chápán jako vtip (tak velká schránka přece neexistuje) a o to víc se o něm mluvilo a psalo. Stejně tak označení Beta (po 5 letech v produkci) je  nejen omluvou za případné potíže, ale i potvrzením, že používáte čerstvý software, který ještě nevychladnul a jste “in”.

Gmail však přežil hlavně díky tomu, že byl a stále je jednoduchý. Dobře se používá a prostě funguje. Rozbořil zažité koncepty (nepotřebujete složky, atd.). Je jiný a proto uspěl.

A závěr tohoto příspěvku pro vývojáře software? Odlišujte se. Přemýšlejte, čím váš software vybočuje z řady. Uniformních řešení jsou dnes stovky. Vy píšete software, který si zaslouží být jiný.  Mějte však na zřeteli, že software píšete pro lidi, ne pro technologii samotnou. Protože jedině v případě, že se váš software používá a koncoví uživatelé jsou s ním spokojeni, jste jako vývojáři uspěli.

V rámci březnového setkání české Java User Group (CZJUG) na téma “webové frameworky“  jsem připravil a odprezentoval přednášku o webovém frameworku Apache Wicket.

Abstrakt:

Cílem prezentace je uvedení frameworku Apache Wicket pro tvorbu web aplikací, založených na platformě Java. Apache Wicket nabízí srozumitelný komponentový model, umožňující tvořit aplikaci pomocí běžných, http protokolem nezatížených javovských tříd, podporuje jednoduchou tvorbu prezentační části pomocí standardního HTML a přebírá odpovědnost za řízení konverzace mezi klientem a serverem. Wicket se snaží vycházet ze známých, ověřených principů a nenutí vývojáře učit se novou syntaxi, kterou jinde nelze použít. Prezentace je ve znamení jednoduchosti, která se prolíná celým frameworkem a ukazuje, že pro tvorbu komplexních web aplikací je Apache Wicket správnou volbou.

Průběh přednášky byl z mého pohledu velmi zajímavý a příjemně mě překvapily velmi dobře mířené dotazy od aktivních posluchačů. Doufám, že jsem o Wicket vzbudil zájem, který si tento framework určitě zaslouží.

Prezentace v PDF

Kompletní zdroje k prezentaci včetně zdrojových kódů